Rizika používání nelegálních programů – softwarové pirátství

0
1032
počítač pirát

Softwarové pirátství je synonymem pro neoprávněné užívání softwaru, který je chráněn autorskými právy. K pirátství může dojít při kopírování, stahování, sdílení či prodeji softwaru. Další častou formou pirátství je instalace více kopií softwaru, než umožňuje zakoupená licence. Hodně lidí si neuvědomuje, že při nákupu softwaru si nekupují vlastní software (program), ale jen licenci na jeho užívání. Tato licence určuje, jakým způsobem lze se softwarem nakládat – např. kolikrát lze software nainstalovat.

S používáním nelegálního softwaru jsou spojena tato rizika:

  • Riziko trestního postihu za používání nelegálního softwaru
    Používáním nelegálně nabytého softwaru se vystavujete možnosti stíhání za přestupek či trestný čin s následnými sankcemi, které mohou mít podobu peněžitého trestu, trestu propadnutí věci, trestu odnětí svobody až na 5 let podle rozsahu trestného činu. V případě podnikatelů a firem jsou neopomenutelné i doměrky příslušných daní od finančních úřadů, penále z daňových nedoplatků, pokuty, eventuálně pak sankce vyplývající ze živnostenského zákona.
  • Riziko ztráty dat
    V nelegálních programech, u nichž nemáte záruku jejich původu, se mohou vyskytovat chyby, které mohou vést k vymazání části nebo všech vašich dat. Představte si, že takto přijdete o důležité dokumenty, fotografie či videa.
  • Riziko virové nákazy počítače
    Instalací nelegálního programového vybavení z nedůvěryhodných zdrojů se vystavujete nebezpečí nákazy vašeho počítače počítačovým virem. Následné náklady související s jeho odstraněním mohou přesáhnout cenu originálního softwaru.
  • Riziko finanční ztráty
    Pokud máte v počítači uložené citlivé osobní informace nebo používáte počítač k přístupu na váš bankovní účet, hrozí v případě používání neověřeného nelegálního softwaru průnik do vašeho počítače a zneužití informací s možností přístupu cizí osoby na váš bankovní účet. Vzniklá ztráta může být mnohonásobně vyšší než cena legálního softwaru.
  • Riziko ztráty soukromí
    Nelegální software může obsahovat zadní vrátka, která umožní cizí osobě přístup do vašeho počítače. Tato osoba může sledovat veškeré aktivity, jež vy nebo vaši rodinní příslušníci na počítači provádíte, a informace, které takto získá, může zneužít.
  • Riziko nemožnosti aplikovat bezpečnostní a funkční aktualizace
    Výrobci originálního softwaru uvolňují v pravidelných intervalech aktualizace, které zvyšují bezpečnost softwaru a zlepšují jeho funkčnost. V případě nelegálních programů je možnost aplikovat tyto aktualizace omezena nebo zcela znemožněna.
Paragraf Pan Novák si v obchodě zakoupil krabicový software s licencí pro jeden počítač, nainstaloval jej však nejen do svého domácího počítače, ale i do přenosného notebooku a pak ještě půjčil CD se softwarem svému sousedovi, aby si jej také nainstaloval.

Pan Novák se tak dopustil porušení autorských práv k softwaru a hrozí mu nemalé sankce. Software je autorským dílem a bez souhlasu oprávněného subjektu není možné jej užívat, přičemž užíváním se rozumí rozmnožování, rozšiřování, pronájem, půjčování, vystavování (tento způsob nebude pro software relevantní) a sdělování díla veřejnosti. Souhlas se v praxi uděluje uzavřením licenční smlouvy a tato smlouva také určuje podmínky dovoleného užití, které je třeba dodržet.

Nejčastějšími případy nelegálního užití softwaru jsou:

  • stažení softwaru z internetu od subjektu, který není oprávněn licenci poskytnout,
  • vytvoření i pouhé držení neoprávněné kopie softwaru na nosiči dat – zákon je porušen již tímto jednáním, není tedy třeba instalace či aktivního užívání softwaru v počítači,
  • instalace softwaru na větším počtu počítačů, než pro kolik je udělena licence,
  • nadužívání licence, tzn. jedna licence je na síti využívána zároveň vícero uživateli,
  • užívání volně šiřitelného softwaru v rozporu s podmínkami jeho užití (např. uživatel freewaru jej po dovolené zkušební době neodstraní z počítače nebo software s licencí pouze pro nekomerční účely využívá při podnikání),
  • upgradování bez oprávněného držení základní verze softwaru.

Užívání nelegálního softwaru se zjišťuje tak, že policie provede softwarový audit (pomocí speciálního programu zjistí veškerý software nainstalovaný v počítači či síti) a pak kontroluje oprávněnost nabytí těchto programů. Je tedy nezbytně nutné uchovávat nabývací doklady (zpravidla faktura s přesnou identifikací softwaru)!

Sankce

Soud může přikázat okamžité upuštění od používání nelegálního softwaru, přiznat poškozenému náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (až dvojnásobek obvyklých licenčních poplatků), uložit povinnost omluvit se a případně přizná peněžité zadostiučinění. Je také možné, aby soud přiznal poškozenému právo na zveřejnění rozsudku na náklady viníka. Zpravidla také přizná úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, které mohou být značné.

Trestní zákoník stanoví, že kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Při naplnění kvalifikované skutkové podstaty (vykazuje-li čin znaky obchodní činnosti, dle výše získaného prospěchu či výše způsobené škody) může být pachatel potrestán až osmi lety odnětí svobody.

Jakékoli neoprávněné užití, tzn. i nepatrné, je však správním deliktem a může za něj být uložena pokuta až 150 tisíc Kč.

Podle Business Software Alliance končí před soudem třetina veškerých případů zjištěného užívání nelegálního softwaru. Značná část odhalených nelegálních uživatelů se pak snaží dohodnout mimosoudně.

Paragraf Výše jsme se zabývali důsledky užívání nelegálního softwaru ilustrovaného na případu pana Nováka, který si zakoupil pro domácí užití krabicový software s licencí pro jeden počítač, nainstaloval jej však na více počítačů a CD se softwarem dále zapůjčoval. Jak je tomu ale v případě, kdy dochází k nelegálnímu užití softwaru ve firemním prostředí?

Odpovědnost za nelegální užití softwaru ve firmě

Trestněprávně mohou být postihnuty jen fyzické osoby. Konkrétní osobou takto odpovědnou pak může být dle okolností: vedení společnosti, resp. ta jeho část, která je odpovědná za nákup IT vybavení, IT či licenční manažer, ale i zaměstnanec, jenž počítač používá. Nelze určit odpovědnou osobu paušálně, ani nelze žádnou z těchto osob předem vyloučit. Je nutné vycházet z vnitřní struktury společnosti a kompetencí jednotlivých osob. Je možné shledat odpovědnost i u více osob. Jelikož jde o trestný čin úmyslný, nelze brát k odpovědnosti zaměstnance, který nevěděl, že na jeho počítači byl někým jiným nainstalován nelegální software. Užívání nelegálního softwaru ale může zapříčinit i dodavatel IT vybavení, je proto třeba dobře smluvně ošetřit jeho odpovědnost za případně způsobenou škodu.

Co se týče odpovědnosti právnické osoby, na jejímž počítači byl nelegální software užíván, může být společnost odpovědná z hlediska soukromého práva. Společnost je odpovědná za škodu, kterou způsobí při své činnosti těmi, jež k této činnosti použila. Může se však odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že nelegální software nebyl užíván společností, ale bez jejího vědomí jej užíval pro své soukromé účely zaměstnanec. Poškozený se pak může obrátit se svými nároky přímo na zaměstnance, který nelegální software nainstaloval. Pokud se firma odpovědnosti zprostit nedokáže, tzn. neprokáže vinu zaměstnance, bude muset škodu nahradit a může pak částku nárokovat na zaměstnanci dle pracovněprávních předpisů.

Jelikož v první řadě se bude poškozený obracet právě na firmy, je nezbytné učinit v rámci společnosti preventivní opatření proti užívání nelegálního softwaru. Samozřejmostí by mělo být vydat interní předpis, který takové užívání zakazuje a postihuje, a prokazatelně s tímto předpisem seznámit zaměstnance. Zjistí-li zaměstnavatel porušení, měl by skutečně sankce využít, aby se nejednalo o opatření pouze na papíře. Preventivně může působit pravidelné IT školení zaměstnanců. Velice vhodné rovněž je, aby jednotliví zaměstnanci měli při užívání počítače pouze taková práva, která nezbytně potřebují k výkonu své práce, a instalace programů byla umožněna např. pouze IT správci. Společnost by také měla provádět softwarové audity, pokud možno v nepravidelných intervalech, aby výsledky nebyly zkresleny tím, že před plánovaným auditem zaměstnanci nelegální software odinstalují a po něm jej zase nainstalují.

Je nutné zdůraznit, že zaplacením náhrady škody či bezdůvodného obohacení za užívání nelegálního softwaru nedochází k legalizaci tohoto softwaru. Společnost si nadále musí opatřit řádnou licenci.

ZDROJ: www.bezpecnyinternet.cz (ve spolupráci s Česká spořitelna, Microsoft, Seznam.cz, CZ.NIC, HOAX.cz, Policie ČR, Pierstone, Quantasoft)

 

Zatím žádné hodnocení.

Ohodnoťte to počtem bodů (nejlepší=5)

BEZ KOMENTÁŘE

PŘIDEJTE KOMENTÁŘ