Soutěžní příspěvek (13) – UNET Blogger 2017-1

0
1362
Soutěž UNET

Dvanáct měsíčků v roce 2017

Byla jedna matka a měla dvě dcery, vlastní Holenu a nevlastní Marušku. Holena se jen strojila a poroučela. Maruška prala, vařila a o všechny se starala. Čím více pracovala, tím víc byla krásnější, a proto ji Holena neměla ráda. Přemýšlela, jak by se Marušky zbavila. Jednou v zimě, když byl venku sníh a mrzlo jen praštilo, řekla Holena, že by chtěla fialky.

„Fialky a v lednu pod sněhem?“ divila se Maruška. Holena se rozkřikla „Alou do lesa a bez fialek se domů nevracej!“  Venku hodně mrzlo. Maruška se vydala na vysokou horu, kde sedělo kolem ohně dvanáct měsíčků. „Dobří lidé, dovolíte, abych se ohřála?“, zeptala se Maruška.  Bratři souhlasili a řekli: „Co tě sem přivádí?“ „Hledám fialky pro sestru Holenu.“ „Teď ale fialky nerostou.“ „Já to vím, ale sestra mi to poručila a nemůžu se bez nich vrátit domů. Prosím vás, pomozte mi.“ Leden vstal a dal hůl jednomu bratrovi a poprosil ho o fialky. Oheň vyšlehl, sníh trochu roztál a vykoukly fialky. „Nyní trhej!“ řekl Leden. Maruška si natrhala malou kytičku fialek, a když se rozloučila a pěkně poděkovala, dal jí Leden do ruky tablet a řekl jí „Když budeš něco potřebovat, všechno si tady najdeš.“  Maruška měla velkou radost z fialek, ale ještě větší z darovaného tabletu i neomezeným internetem, který si dobře schovala.  Holena doma jí sebrala fialky a ani jí nepoděkovala.

Uplynulo pár dní a Holena si vzpomněla, že chce, aby jí Maruška přinesla čerstvé jahody. „Teď v únoru a jahody?“ divila se Maruška. „Neodmlouvej pořád a jdi!“ nakázala jí Holena a vystrčila Marušku ven z domu. Maruška se šla přiobléknout, protože venku byla opravdu zima a nenápadně si vzala s sebou tablet.  Popošla se schovat za jinou chaloupku, vyndala tablet a pochvalovala si, jaká je to dobrá věc, mít všude připojení na internet. Našla si ve vyhledávači, jak má otevřeno velký obchodní dům ve městě a zda mají v nabídce i teď v únoru jahody a vydala na cestu. V obchodě nakoupila krásné jahody, před chaloupkou si je dala do zástěrky a vešla do chaloupky. Jak se Holena divila, když viděla jahody. Ani sestře nepoděkovala a sama všechny snědla.

Za několik dní si Holena znovu poručila. „Jdi a přines mi červená jablka a bez nich mi domů nechoď!“ a Maruška šla. Naštěstí byla Maruška holka všemi mastmi mazaná a proto když se oblékala, vzala si zase nenápadně darovaný tablet. Maruška bloudila vesnicí a okolím a hledala jablka, ale prostě v březnu jablka venku nerostou! Protože byl zrovna státní svátek a obchoďák ve městě měl tentokrát zavřeno, byla Maruška nahraná. Ale pak vyndala tablet a na internetu si našla, kde nejblíž mají otevřeno a hned si našla i autobusové spojení, aby se nemusela takovou cestu vláčet pěšky a vyrazila. Všechno dobře dopadlo, v obchodě měli krásná červená jablka, autobus jel taky na čas a večer byla Maruška doma.

„Kde jsi je natrhala?“ osopila se na Marušku Holena. „Rostou až nahoře na kopci,“ odpověděla Maruška. Holena se hned pustil do jablek. Tak dobrá jablka nikdy nejedla a tak jí napadlo „Víš co, matko, půjdeme spolu na ten kopec, strom najdeme a očešeme ho úplně.“ Vzaly si kožich a daly se ve velké chumelenici na cestu.

Maruška zatím čekala doma, připravila večeři, ale nikdo se nevracel. Čekala i druhý den, ale nedočkala se. Obě dvě v lese zmrzly. Marušce zbyla chalupa, kráva a malé políčko. Hospodařila tam teď sama, ale protože jí tam bylo smutno, chalupu, kravku i pole prodala a odstěhovala se do města, kde je přeci jenom lepší připojení k internetu a víc lidí a byla šťastná a spokojená hodně, hodně, hodně dlouho.

Autor: Romana J., 40 let, Žďár nad Sázavou

Zadání soutěže ZDE
Ostatní příspěvky ZDE

Jak se Vám líbí soutěž UNET Blogger 2017?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...
5/5 (8)

Ohodnoťte to počtem bodů (nejlepší=5)

BEZ KOMENTÁŘE

PŘIDEJTE KOMENTÁŘ